Chovatelská stanice Gurdau

Tak se blíží konec roku a já mohu opět rekapitulovat. V chovu se docela dařilo. Odchovali jsme tři vrhy maďarů a jeden vrh Parsonů. Z chovu byly vyřazeny Ebony Jantar Devil a Diana ze Spáčilky. Dovršily osm let věku a už kryty nebudou. Budou zaslouženě odpočívat. Na jejich místo po složení všech předepsaných podmínek pro chovnost nastoupily naše dorostenkyně Ora Gurdau a Pixie Gurdau. Celkem v tomto roce odběhaly sedm pracovních zkoušek a předvedeny byly na čtyřech výstavách. Takže máme aktuálně čtyři chovné maďarky a jednu chovnou teriérku.

Další krytí a štěňátka očekáváme na jaře roku 2016. Už se moc těšíme.

V letošním roce kromě již zmíněného lednového vrhu Parson Russellů přišly na svět štěňátka maďarů ze tří vrhů. Vrhy S a T se již rozjely k novým majitelům a současný aktuální vrh U zatím roste a sílí u nás ve stanici, k odběru štěňátka budou nejdříve v polovině září a my máme celý podzim na to, abychom jim našli vhodné umístění u hodných lidí s nimiž budou žít.

Z loňských štěňat, která jsem si nechal doma, tedy z Ory a z Pixie, zatím za ten rok vyrostly dvě krásné a šikovné mladé feny. V letošní sezoně už mají za sebou Jarní svod, výstavu, výběr do chovu, rtg. vyšetření kloubů a obě dvě dvakrát Jarní zkoušky vloh. Ještě nás čekají za měsíc Podzimní zkoušky a ještě jednou výstava a pokud i tentokrát uspějí, tak máme v Gurdau dvě nové chovné feny. Eby a Dida budou totiž během letošního roku postupně vyřazeny z chovu z důvodu překročení osmi let a už budou jen odpočívat – a to zcela zaslouženě. Takže generační výměna.

Tak se dívám, že jsem po celých deset měsíců mlčel jako ryba a nenapsal ani písmenko. Není to tím, že bychom v Gurdau nic nedělali, ani jsme nezmizeli z povrchu zemského. Loňský rok dopadl velmi dobře. Co se týče přírůstků do smečky tak nakonec jsem si nechal doma fenečku Pixie po rodičích Chita Mona Gurdau a Arthur Vives Bohemia a druhou fenečku Oru po Ebony Jantar Devil a Ashkii Damasca Aponivi. Začínám pomalu s jejich výcvikem a uvidím jak se mi budou jevit. Výstavy a zkoušky možná zčásti už tuto sezonu, zbytek asi příští. V současné době se chystá k rozjezdu do nových domovů vrh E od Arky a pomalu se schyluje ke krytí maďarek, od nichž bychom se letos také chtěli dočkat nějakého toho štěněte.

A pokračujeme úspěšně i v letošním roce. V březnu se nám narodily v průběhu jednoho týdne vrhy maďarů N a O, plus k tomu ještě vrh D od teriérky Arinky. Tolik omladiny nám po dvoře naráz ještě neběhalo a musím konstatovat, že jsem měl co dělat to všechno zvládnout, časově, organizačně i psychicky. Jenom mezi tu pobíhající drobotinu vlézt a nic nezašlápnout, nenechat sežrat sám sebe – a pokud možno ještě udržovat vše syté a čisté, prostě tak jak se sluší a patří :-). Nicméně všechny tři vrhy byly krásné, zdravé, silné a velikostně vyrovnané, prostě chovatelovo štěstí, radost pohledět. Postupně se nám všechna štěňátka začátkem května rozjela do nových domovů a my jsme málem zůstali bez štěňat. Situaci ovšem duchapřítomně zachránila Chita, jenž nás 9. května obšťastnila svými potomky ve vrhu P. Takže zase je o co se starat.

Z mého loňského plánu nechat si po Arce štěně nakonec sešlo, domlouval jsem si sice štěňátko jinde, domluva ovšem neklapla a já zůstal bez štěněte. Takže náhradní plán je, že si nechám ještě letos jednu fenečku maďara. Buď po Chitě a nebo z podzimního vrhu po Didě.

V letošním roce jsme odchovali tři vrhy maďarů a jeden vrh Parson Russelů. Z chovu byla pro věk vyřazena Boneta Moravia Centurion a podařilo se mi uchovnit dvě nové feny. Almu od Prašivských lomů a Chitu Monu Gurdau. Na rok 2014 plánuji postupně všechny chovné feny v aktivním věku a nechat si štěňátko po Arce.

V průběhu jara Chita absolvovala kromě Jarního svodu dvoje Jarní zkoušky vloh. Oboje v první ceně, jedny z nich i s titulem CACT. V létě pak Výběr do chovu při klubové výstavě. Momentálně ji připravuji na Podzimní zkoušky na příští měsíc. Na přelomu dubna a května jsme měli vrh C u Arinky, asi nejkrásnější vrh co jsme v Gurdau kdy měli a vrh K od Bony. Tímto vrhem Bona ukončila svoji chovnost a dál si už bude jen užívat zaslouženého klidu. Dále v červenci přišly téměř současně na svět vrhy L a M. V průběhu září poputují do svých nových domovů. Letos koncem roku se ještě doufám dočkáme premiérového vrhu od Almy. Kromě toho v říjnu Chita pojede na Mezinárodní výstavu do Českých Budějovic a pokud dopadne i tam vše dle očekávání, půjde do chovu i ona.

Další sezóna je tu. 2013. Jaká bude? Co nás čeká? Inu uvidíme… Arinka čeká štěňátka koncem dubna, Bona doufejme v květnu, Dida a Eby někdy snad v průběhu léta a léta a Alma na podzim. Tak je to v plánu a  pokud vše klapne, jak očekáváme, bude nám tu opět veselo. Co se týká výcviku, také nebudu zahálet. Koupil jsem nazpět fenku Chita Mona Gurdau, již jsem před devíti měsíci coby malé štěňátko předal novým majitelům. Ti se v únoru rozhodli pro nedostatek času ji prodat. No a byl jsem to já, kdo si ji s radostí vzal zpět. Je to sice adept na zařazení do týmu demoliční čety, má geniální talent na rošťárny všeho druhu, ale pracovně se mi jeví velmi nadějně. Exteriérově rovněž, jinak bych ji nebral. Takže snad se dočkám výsledku, s nímž budu spokojen.

Občas uvažuji nad mojí volbou chovat maďary. Odpovídám si vždy podobně. Neměnil bych.

Shrnutí letošního roku. Opět celkem úspěšný rok, co jsem od něj očekával, to dal. Na jaře souběžně dva vrhy maďarů, docela náročné, ale zvládli jsme to na jedničku. V létě vrh Parson Russellů a teď na podzim ještě jeden vrh maďárků, sice to na podzim není ideální, ale jsme dobře vybaveni zateplenými místnostmi v našem „psím hospodářství“, takže to zvládneme bez potíží též.

Pokud jde o výcvik, Alma a Axa absolvovaly Jarní svod a Jarní zkoušky vloh v první ceně. Pak došlo na lámání chleba a po zralé úvaze jsem se rozloučil s Axou. Axu jsem vrátil zpět do CHS Od Prašivských lomů, odkud jsem si ji dovezl. Její sestra Alma v září absolvovala Podzimní zkoušky a skončila druhá. Teď přes zimu ji čeká vyšetření na DKK a nějaká ta výstava, doufám že vše dopadne dobře.

V druhé polovině roku 2011 došlo v CHS Gurdau k významné změně. Konečně se podařilo dovést do konce stavbu našeho nového domu (či spíše domečku) včetně velkoryse pojatého zázemí pro naše psy.

Přestěhovali jsme se z hájenky. Daleké stěhování to nebylo, asi 80 metrů. Ještě jsou před námi terénní úpravy na dvorech a před domem, ale to už nehoří.

Ale konkrétně ke psům. V roce 2011 Jenny absolvovala ZV, PZ, SZVP, LZ a VZ v první ceně. Podrobněji v sekci výcvik. A to vše ve věku 12–17 měsíců. U maďarů, kteří relativně pomalu vyspívají je to docela unikát. Možná jsem jen špatně hledal, ale druhého maďara, který by to v tak mladém věku dokázal, jsem na internetu nenašel. Začátkem roku 2012 odjela se svým novým pánem na druhý konec republiky a já věřím že mu bude dobrým přítelem a pomocníkem při jeho lovech.

Koncem září jsem si dovezl z Nošovic z chovatelské stanice Od prašivských lomů dvě štěňátka MOK: Alma a Axa. Zatím si celé dny hrají, do Vánoc jsem po nich celkem nic moc nechtěl, ale teď už pomalu začínáme s náznaky disciplíny, to aby nerostly úplně jako dříví v lese a nedělaly si ze mě dobrý den (sklony k tomu mají) :-). Takže program na letošní rok je jasný, pokud na to budou mít, dovést je na podzimní zkoušky. Ale polehoučku. A u ostatních fen se dochovat nějakých těch štěňátek.

Dnes to vezmu takřka heslovitě.

Arka Bílá střela byla v soutěži „Nejlepší teriér 2010“ mezi Parsony v pracovní kategorii vyhodnocena jako druhá.

V první polovině roku 2011 jsme stihli odchovat u maďarů vrhy F, G, H, u každé z našich chovných fen jeden.

U parsonů je na světě od 30. května první vrh A. Matkou je naše Arka, otcem Honza Tanenbruck, nejlepší PRT 2007 a 2008 v pracovní kategorii. Veškeré další komentáře k předpokladům štěňat jsou myslím zbytečné.

Naše mladá fena Jenny Jantar Devil absolvovala: Jarní svod, Mezinárodní výstavu v Brně – s oceněním velmi dobrá, zkoušky vloh v první ceně s titulem res. CACT, podzimní zkoušky v první ceně jako vítězka PZ.

Na kousky rozkrájen je svět… Na tenké pásky rozkrájen je čepelemi žaluzií za oknem hájenky prochladlý prosincový kraj, sněhem pokrytý, spíše tušený než viděný ve tmě pozdního večera. Dávno k zemi snesly se poslední zlatavé dukáty podzimu z korun stromů. Ztraceny nyní jsou jako pod bělostným závojem nevěsty pobledlé. Ztraceny k nenalezení jsou…

Pryč je léto, pryč je podzim, včera rezavým řetězem čert nám s okřídlenou cháskou nebeskou v patách na prahu zachřestil a my vyhrknuvše koktavým hlasem básničku obdarováni byli jsme cukrovinkami rozličnými. Psi na zadním dvoře se mohli ztrhat. Nebýt zavřená branka na petlici, jistě by všechny ty mocnosti pekelné jakož i ty z nebe sestoupivší dle principu kolektivní viny svinským krokem závějemi zpět k vesnici hnali. Nicméně nestalo se tak. Branka náporu mstivých predátorů odolala a prastarým tradicím Mikulášským tak zadost učiněno bylo. A tak tedy namísto zašívání potrhaných kostýmů koledníků mám dnes čas na sepisování novinek. Je toho víc. V podstatě tři témata.

Jednak Arinka – měla velice úspěšný podzim. Rok intenzivního výcviku přinesl další ovoce. Podrobnosti o jejích úspěších najdete v sekci Výcvik loveckých psů. Se sedmi (zatím) úspěšně absolvovanými pracovními zkouškami je už teď jedním z nejlepších Parson Russell teriérů v republice. Moc to nesleduji, ale mám silný pocit že tolik loveckých zkoušek snad nemá v tomto plemeni žádný. Na jaře a v létě možná ještě něco přidáme. Podle času, jiné práce a starostí bude nad hlavu. Natrénováno má. Každopádně podmínky chovnosti splněny má a momentálně vyřizuji její uchovnění. Na jaře ji nechám nakrýt. Vybraného pro ni mám pracovně nejlepšího chovného chasníka široko daleko, ostatní psí děvčata při pohledu na něj budou upadat do lehkých mdlob a toužebně vzdychat :-).

Za druhé Dida. Je nakrytá. Benem z Liderovic. Stará láska… však víte. Štěňátka se narodí v lednu, k odběru budou v březnu. Vše je nachystáno a my se na ně moc těšíme.

A za třetí – finišujeme s přestavbou našich webových stránek Gurdau. Obměna fotogalerie, ilustračních fotek, upravený design, ale hlavně trojjazyčná verze toho nejdůležitějšího na nich. Česky, německy a anglicky. Standard, který asi do budoucna bude nutností. Naše velké poděkování. Čtyřem skvělým lidem. Paní Lucii Kozákové za úžasné fotky, je mimo mé chápání jak to jen dělá…, paní Aleně Havlínové za překlad do angličtiny, příteli Zdenku Burianovi za německou verzi a Lukáši Průdkovi coby webmasterovi za uspořádání všeho toho materiálu do žádoucí podoby. Uzavírám tímto další pejskařský rok. Rok veskrze dobrý. Děkuji tímto ještě jednou všem.

Tak pro tentokrát samé dobré zprávy. V první řadě vrh E od Eby a Merlina. 29. 6. se nám narodila štěnata, která nám rostou doslova před očima. Za deset dní už pomalu postupně půjdou ke svým novým majitelům, doufám a pevně věřím že se nám podařilo najít jim takové, u nichž se budou mít dobře a budou opatrováváni s péčí a láskou.

Dále něco málo k našim starším odchovancům. Naše štěňata z předchozích vrhů sbírají úspěchy. Jak na výstavách,tak na loveckých zkouškách. Něco jsem viděl naživo, většinou mi ale volají nebo píší jejich majitelé, že štěňata – vlastně už mladí psi a fenky – uspěli na takových a takových zkouškách nebo mají nějaký titul z výstavy. Nebudu se to tu snažit uvádět jmenovitě, neeviduji to a mohl bych na někoho zapomenout. Ale radost z toho máme velikou.

A do třetice – Parsson Russell teriérka Arka Bílá střela. Když jsem ji dovezl jako štěňátko, moc nadějně to zpočátku nevypadalo. Byla neprůbojná, opatrná, neměla sebevědomí. Zkrátka žádný torpédo. Říkal jsem si že to může spravit jenom čas, nespěchat na ni a být trpělivý. Dával jsem jí co nejvíc příležitostí aby se „otrkala“ a poznala co nejvíc možných situací jak při lovu tak i v běžném životě. A ono se to vyplatilo. Začala dělat docela slušně starší barvy. Tak jsme docvičili poslušnostní disciplíny, s těmi neměla problém – a výsledkem bylo pěkné třetí místo na Barvářských zkouškách v červenci v Kobylí. No a včera jsme se navíc vrátili ze Zkoušek nováčků v norování v Otaslavicích s pomyslným vítězným vavřínovým věncem – Arinka s plným počtem bodů a nejlepším časem 10 vteřin zvítězila a získala si svým suverénním výkonem respekt celé korony včetně soupeřů – majitelů tradičních norovacích specialistů – jezevčíků a jagdteriérů. Jasně že velkou roli při každém úspěchu hraje štěstí. Tentokrát holt stálo na naší straně.

Na podzim plánuji vrh F. Maminkou štěňátek bude Dida a otcem opět Merlin. Minule se to víc než osvědčilo. Těšíme se moc.

Tak pro změnu ne kosa a sníh,tentokrát stloukáme z prkýnek archu jak starej biblickej pantáta Noe co měl fousy po pás a nerad se koupal. Voda stoupá a prší jak o závod, už celý květen, prakticky den co den. Asi se i s tou naší žlutou maďarskou cháskou co nevidět nalodíme a hybaj směr Ararat.

No ale počasí není to, o čem bych se tu chtěl rozepisovat. Máme nakrytou Eby. Včerejší ultrazvukové vyšetření potvrdilo mnohačetnou březost. Doufám že tentokrát bude vše v pořádku, stále mám v paměti březnový nešťastný vrh Bony. Tentokrát jsem nic neponechal náhodě a Eby nechal kromě běžně očkovaných nemocí naočkovat i proti Herpesviróze, která byla zřejmě příčinou neúspěšného vrhu. Otcem bude opět Merlin alias Ben z Liderovic a štěňátka se narodí kolem 30. června, odběr po 20.srpnu.

Jinak se nám mírně obměnila základní sestava na střídačce (na dvoře). Opustila nás Karmen Dolina Mirage dovezená z Polska. Důvod prostý. Ač vynikající povahy a nadějného exteriéru bez jiných vad – nedorostla nám do minimální kohoutkové výšky požadované standartem plemene. V devíti měsících jí stále chybělo tři a půl centimetru a naděje že to ještě dožene se už rovnala nule. Našli jsme jí tedy velice milou a sympatickou rodinu za západních Čech, kde se bude mít jako v psím ráji. Naopak novým přírůstkem do našich řad je Jenny Jantar Devil. Jako sedmitýdenní jsme ji před třemi dny dovezli ze Slovenska od Henriety Eliášové. Zatím se u nás rozkoukává a my jí držíme palce ať se jí u nás líbí.

Zima jak na Aljašce. Už třetí týden. Eskymo Welzl v takovým počasí dřepěl ve svým iglů a potahoval z fajfky,vystrčit ven nos či cokoli jiného by jej ani v nejbujnějším snu nenapadlo. Natožpak nedejbože vyrazit do pustých bílých plání se svým vyjícím psím spřežením. Obložen (či obležen) svými psy čekal moudře na jaro.

Nikoli však my!!! Chacháá… Co je pro nás nějakej sníh a mráz? My totiž nejsme žádný bábovky! My se krutým a nelítostným živlům vysmíváme do tváře (za zády, pro sichr). Bona totiž hárá… A tak jsem se dnešního rána mráz nemráz chopil lopaty a pod závějemi jal se před hájenkou hledat zaparkované auto. Když jsem jej našel a vypáčil zamrzlé dveře, naložil jsem Bonu a vyrazili jsme. Směr Brno Líšeň. Za Merlinem (Ben z Liderovic). Doufal jsem že coby osvědčený vášnivý milovník nezklame. A taky že nezklamal! Láska na první pohled. Zamilované pohledy plné touhy, jiskra v oku,bušení dvou srdcí. K dokonale romantické idyle scházely už snad jenom dvě vrkající hrdličky ve větvoví kdesi nad hlavami, kroužící červený srdíčka kolem hlav namísto svatozáře a sníh tím láskyplným žárem tající v okruhu zhruba tak 3,5 metru.

No snad nečekáte že Vám to budu popisovat dál!!? Prostě mráz sem mráz tam – láska byla. Basta! Takže máme nakryto. Štěňátka tedy očekáváme na konci března.

Jinak od poslední zářijové aktualizace jsme odchovali vrh D,ze spojení Diana ze Spáčilky a Merlin. Štěňátka už jsou u svých nových majitelů. V březnu by snad měla hárat a jet za ženichem i naše třetí princezna, Ebony Jantar Devil. Samozřejmě také za Merlinem (máme tam už množstevní slevu :-)). Čili vrh snad v květnu.

Jinak co? Jinak nic, myslím, že je to všechno. Zalézám do iglů čekat na to jaro.

Zpropadeně… Neviděli jste tady někde válet se tu mou fajfku? ;-)

Září. Všímáte si taky jak urychluji ty aktualizace? Už ne jenom jednou za rok. Šel jsem nějak do sebe, co? No…? Asi je proč… Tak tedy…

Podařilo se mi, co jsem ani nečekal. Zkusil jsem Eby a Didu vycvičit v sledování starších stop. A obě jsem předvedl na barvářských zkouškách. Obě dvě uspěly. V první ceně. Není u ohařů až tak obvyklé a požadované, aby kromě svých základních úkolů a povinností, jako je prostorné hledání v poli s vysokým nosem, postupování, vystavování, klidu při kontaktu se zvěří, bezchybných aportů, ochoty skočit do studené vody a přinést střelenou kachnu, zvládal ještě navíc dosledy postřelené spárkaté zvěře na den starých stopách. V podvečer se založí stopa a další den dopoledne po zahájení zkoušek jsou psi postupně v pořadí určeném losem na stopu nasazováni. Na poslední se dostane odpoledne. Takže stáří stopy je zhruba v rozmezí 14 – 22 hodin. Přes noc terénem prochází a stopu křižuje zvěř. Je potom docela umění se v tom vyznat, zvlášť když je teplé a větrné počasí a stopa je vysušená a vyvětraná. Tato práce je normálně doménou barvářů, kteří jsou na tyto práce specialisté. Jak je ale vidět, může jejich práci zastat i ohař, je-li tímto směrem vedený.

O.K. Věc druhá. Dida je nakrytá. Ženichem je Ben z Liderovic. Úchvatný pes, povahově i exteriérem. Jsem z něho nadšený. Štěňata budou v říjnu, k odběru v prosinci. :-)

Další odstavec a další téma. Dovezl jsem si v srpnu štěňátko. Z Polska. Karmen Dolina Mirage. No samozřejmě Vizsla. Jel jsem na doporučení a v podstatě naslepo. A když jsem uviděl co jsem uviděl, zajásal jsem. Myslím, že jsem sáhl dobře. Karmen má předpoklady být exteriérově na špici. Silácký řeči, já vím, má dva měsíce pryč, ale mám z ní zatím DOST dobrý pocit. No, takže asi tak. Zatím se mi zdá, že mám docela šťastnou ruku.

A máme tu léto. Uběhlo to jako voda. Poslední půlrok jsme rozhodně nezaháleli, a tak bylo toto období poměrně bohaté na události a změny.

V lednu jsem byl krýt Bonu u chovného psa Algeron Laváre Morávia. Porod 18. 3. 2009 byl jako obvykle bezproblémový, vrh velice vyrovnaný. Při odběru ve věku po padesátém dnu vážila štěňata kolem pěti kilogramů. Dnes jsou už všechny u svých nových majitelů.

V únoru na Mezinárodní výstavě DUOCACIB v Brně byly Eby i Dida oceněny známkou výborná. Na soutěži Moravské derby – jarních zkouškách vloh také slušně zabodovaly a s přehledem skončily v první ceně. No a do třetice – při Klubové výstavě ve Slavkově absolvovaly výběr do chovu s výsledkem Kandidát chovu. Obě tak splnily všechny podmínky a byly zařazeny do chovu. Takže spolu s Bonou máme tři chovné feny. Případní zájemci o štěňátko tak mají z čeho vybírat co se týká původu i doby odběru. Vrhy budou v různých termínech a rezervace štěněte je tak od nynějška možná prakticky po celý rok.

V lednu jsem si přivezl od kamaráda Jana Václavka z Lednice štěně Parson Russell Teriéra, Arku Bílá střela. Zatím jsme byli jenom na jarním svodu. Můj úmysl je mít ji jako pracovní fenu na dohledávky spárkaté, naháňky na divočáky a na práci v noře. No uvidíme, zatím je to štěně.

Takže tak… :-)

Tak jo – a jsme o rok starší.

Co se za tu dobu u nás nového událo? Tak především - Boneta (BONA) nás po opětovné návštěvě u svého ženicha Bogara Meryben obšťastnila štěňátky. Zpočátku to vypadalo (stejně jako poprvé), na sladké andílky seslané z nebeských výšin na zem za výhradním účelem rozdávat lidem radost. ALE OUHA!!! Jaké bylo naše rozčarování, když andílkům po nějaké době zesílely nožičky a místo křidélek jim narostly první ostré zoubky. HEJNO SATANŮ!!! Spas se kdo můžeš, vstoupíš-li neprozřetelně mezi ně! A tak jsme se po dvou měsících přistihli, jak stojíc u okna (zabarikádovaní v kuchyni) hlídáme příjezdovou cestu, ve tvářích výraz zoufalství a toužebného očekávání, kdy už si pro ty ničemné arcilotry konečně přijedou jejich nebozí budoucí majitelé. Samozřejmě že jsme jim s lišáckým výrazem ve tváři svorně tvrdili, ba i přísahali, jak jsou drobečci milí, přítulní, neškodní a mazliví, atd… atd…

LEST SE ZDAŘILA! Líté šelmy odjely zavile vyjíc :-)… oddechli jsme si, přežili jsme. Dlóóóóuho jsme si mnuli ruce a děkovali osudu za záchranu životů osazenstva hájenky v hodině dvanácté. Za posledním jsme zamkli branku na dva západy a téměř měsíc jsme nezvedali telefon. Zvonil často. Dnes už jsme opět v kontaktu se všemi jejich majitely a jen s úsměvem posloucháme, co všechno bylo: rozkousáno, spolknuto, pošlapáno, ztraceno, popřípadě jiným způsobem zničeno. Dobře jim tak. My jsme si taky užili svoje.

Ale pojďme dál. Máme tu nové osazenstvo dvora, dvě fenky MOK, Ebony Jantar Devil (EBY) a Dianu ze Spáčilky (zvanou DIDA). Nóóó, netvrdím že to byla sezóna á-la procházka růžovým sadem, ale výsledek za to stál! EBY má podzimky v první ceně, druhá v pořadí. A DIDA je má v první ceně taky, v pořadí třetí. Já bych řekl že pro začátek dobrý, ne? Co myslíte?

V listopadu 2008 na Mezinárodní výstavě psů všech plemen v matičce Praze jsme měli v ohni hodně horká želízka. Naše psy a feny z premierového vrhu „A”. Tady se mělo naostro poprvé ukázat, jaká je exterierová kvalita made in GURDAU.

Chvíle napětí… Virbl… a??? FAKT DOST DOBRÝ!!! Tři známky velmi dobrá, třikrát výborná, a jako bonus navrch tituly CAC a res CACIB. Tribuny bouří nadšením, fanoušci jásají a objímají se navzájem. Spokojenost až na půdu. Dodnes je v Kurdějově po večerech za mihotavého svitu svíček o čem vyprávět.

Takže tolik o tom, co bylo. Ale teď co nás čeká. Tak především únorová Mezinárodní výstava v Brně. EBY a DIDA. Nervozně čechrám svůj vous a třese mnou tréma jakož i radostné očekávání. Potom v květnu obě holky na Jarní zkoušky vloh, vloni jsme je kvůli nízkému věku nestihli, i když připraveni jsme byli celkem dobře. Uvidíme, nakročeno mají myslím docela slušně.

A pak BONA. Zimní krytí (máme vybraného nového amanta),vrh „C” na jaře. Doufám, že proběhne i do třetice všechno v pořádku.

Co k tomu víc dodat? Daří se nám. Musím to na svoji dubovou hlavu zaklepat. Psiska nám dělají radost, i když je to někdy DOST veselé, takové italsky pojaté soužití.

Přejeme vám všem, kdo maďara buď už máte, nebo o něm teprve uvažujete, ať vám dělá jen radost a ať i Vám ve tváři hraje stejně spokojený úsměv jako teď mě. Mějte se. Zatím…

(A neberte tu moji „antireklamu” tak úplně vážně, nesluší Vám to)

Uplynulý rok 2007 nám poskytl hned několik důvodů nazvat jej úspěšným. Především byla ČMKU zaregistrována sama Chovatelská stanice Gurdau. 18. března nám velkou radost udělala Boneta, když po nakrytí Bogarem Meryben, vrhla rovných deset krásných a zdravých šťěnátek. Na výstavním poli se nám také dařilo. Whitney Javořice získala v únoru na Mezinárodní výstavě INTERCANIS v Brně titul res.CAC a v květnu na Klubové výstavě v Těšanech ocenění V1, CAC a Klubový vítěz 2007. Naši psi v roce 2007 úspěšně absolvovali šest pracovních soutěží a zkoušek lovecké upotřebitelnosti, Asta od Rychnova si svým bezchybným výkonem dokonce vybojovala vízězství na Barvářských zkouškách v Kobylí (BV). Prostě úspěšný rok, na který budeme rádi vzpomínat.

A na co se těšíme v roce 2008? Tak především nám po dvoře běhá nová omladina - štěňátka Maďarů. Jedna od paní Henriety Eliášové ze Slovenska z chovatelské stanice „Jantar Devil” a druhá z nedalekého Brna od kamaráda a výborného kynologa Davida Trnky z jeho chovatelské stanice „Ze Spáčilky”.

Jak si povedou pracovně i na výstavách, ukáže až čas. A nám v Gurdau - nám nezbývá než nepolevit a udělat všechno pro to, aby i ony navázaly na úspěchy našich psů z let minulých. A vy nám prosím držte palce, ať se daří…